Moderní léčba zácpy

Redakce dopopručuje

Proč se vyplatí zvolit truhlářství namísto běžného obchodu s nábytkem?

Zařizujete atypický interiér? Nebo jednoduše toužíte po nábytku, který...

Zdravotnické přístroje a vybavení, bez kterého se neobejdete

Najít spolehlivého partnera ve světě zdravotnického vybavení, který přináší...

Reklamní předměty a firemní dárky

Reklamní předměty se stále udržují na špičce oblíbených marketingových...

Zácpou trpí asi 50 % žen a 25% mužů. Na jejím vzniku se podílí strava s nedostatkem ovoce a zeleniny, tekutin, sedavý způsob života, nedostatek pohybu, a vědomé potlačování defekačního reflexu. Okolo 50% populace nad 60 let pravidelně užívá projímadla. Jejich dlouhodobé užívání má ale mnoho nežádoucích účinků a může vést k vyvolání zácpy refrakterní k jakékoliv léčbě

Dle Doc. MUDr. Pavla Kohouta PhD. je zásadním opatřením úprava diety (více vlákniny a tekutin) a životního stylu (více pohybu, správné režimové návyky). Ne vždy ale tyto změny vedou k úspěchu. V takovém případě by měl příčinu diagnostikovat lékař.

Množství stolice a její konzistence jsou ovlivněny složením stravy, střevní mikroflóry a rychlostí průchodu tráveniny trávící trubicí. Zahuštění stolice se děje v tlustém střevě, kde je střevní obsah vystaven působení mikroorganismů. Když dojde do konečníku, vyvolá defekační reflex a dojde k vyprázdnění. Spolupodílí se i gastrokolický reflex, kdy po požití potravy dojde k posunutí stolice.

Střevní mikroflóra je mikrobiální ekosystém nejen soutěžící o potravu, kyslík a prostor, ale i vzájemně kooperující. Některé bakzácpa tělo článkuterie produkují působky důležité pro udržení fyziologických pochodů hostitele, jiné vyrábějí vitamin K a vitaminy řady B, a další vstupují do metabolismu žlučových kyselin a cholesterolu.

Ke vzniku akutní zácpy dochází při změně prostředí, způsobu výživy či při horečnatých onemocněních. Chronická zácpa může být prostá (útlum defekačního reflexu), spastická (s bolestmi břicha, nadýmáním, atp.) nebo domnělá (u osob s anomální osobností).  Zácpa druhotná je projevem u jiného onemocnění. Příčinou mohou být mechanické překážky (nádory střeva), poruchy nervového zásobení, poruchy látkové výměny, reflexy (při bolestech v konečníku) či vedlejší účinky některých léků (opiáty ap.).

Při klinickém a laboratorním vyšetření lékařem v prvé řadě vylučujeme choroby, které zácpu vyvolávají, tedy sníženou funkci štítné žlázy, cukrovku, nedostatek draslíku, a nádory tračníku. Koloskopie by měla být provedena u všech pacientů se zácpou. Ve speciálních případech doplňujeme anorektální manometrii a defekografii.

Docent Kohout rovněž zdůrazňuje, že léčba by měla být v první řadě komplexní, zahrnující dietní a režimová opatření. Z prostředků fyzikálních lze využít tzv.kolonické masáže – masáže břicha v průběhu  tlustého střeva, případně tato místa stimulovat elektricky. Léčbou, která má minimum nežádoucích účinků a je velmi účinná, je ovlivnění střevní mikroflóry, to znamená v léčbě využít prebiotik, probiotik nebo symbiotik. (Probiotika jsou vhodné živé bakteriální kmeny. Prebiotika slouží jako substrát pro tyto bakterie. Symbiotika jsou kombinací probiotických bakterií a prebiotického substrátu.)

Nejméně správným postupem je předepsat projímadlo bez vyšetření pacienta. Laxativa jsou navíc volně dostupná. Namístě jsou u akutní zácpy, při  bolestech řitní krajiny (hemoroidy, píštěle,  apod.), před  chirurgickými výkony na  střevě nebo  před  vyšetřením tlustého střeva. Vyhnutí není ani u pacientů, kteří musí užívat léky zácpu vyvolávající. Léčba laxativy by ale měla být omezena na pokud možno co nejkratší dobu.

Svět Dnes na Facebooku
euro