Proč vlastně v současnosti mnozí lidé odmítají maso? Proč je tento trend stále výraznější a stále viditelnější, a to nejen mezi různými celebritami, ale napříč mezi lidmi všech věkových kategorií, všech sociálních vrstev a všech světonázorů a vyznání? Kdysi bývala vegetariánská dieta pouze něčím, co připomínalo dočasný půst pro zlepšení zdraví. Dnes je ovšem vegetariánství praktikováno z mnoha jiných důvodů. Pojďme si je shrnout:
Etické vegetariánství
Pro mnohé lidi jsou etické důvody tou nejsilnější motivací pro přechod k vegetariánství. Vegetariáni zkrátka nechtějí svým jednáním zapříčiňovat bolest a utrpení jiným tvorům. Vegetariáni docházejí k názoru, že zvířata mají své city, byť se svými specifiky, ale v základním principu podobné citům lidským. Neinformovaní lidé si myslí, že dnešní způsob zabíjení zvířat na jatkách je humánní. Filozofie vegetariánství si však pokládá otázku, zda je jakékoliv zbytečné a bezdůvodné zabíjení humánní. Krávy bývají natěsnané ve velmi malých prostorách a jejich telata jsou jim odebírána velmi brzy po narození, aby mohl člověk konzumovat mléko a také ho náležitě zpeněžit. Telata jsou poslána na jatka. Krávy, které málo dojí, pak také. Slepice mají useknuté zobáky, často se tísní v malých klecích a podobně. Tomu všemu může vegetariánství svým dílem zabránit.
Ekologické vegetariánství
Pro vegetariánství existují i důvody ekologické, či přesněji řečeno environmentální. Živočišné exkrementy jsou ve velkochovech zvířat produkovány v extrémně velkém množství a způsobují vysoké hladiny potenciálně karcinogenních dusičnanů ve vodě a následně i v rostlinách. Bezpředmětná pro vegetariány není určitě ani vysoká produkce metanu a oxidu uhličitého do životního prostředí. To všechno způsobuje klimatické změny a těmto negativním klimatickým změnám se snaží vegetariánství zabránit. Živočišná výroba (strašný výraz) vyžaduje mnohonásobně větší energetické zdroje, než výroba rostlinná. Taktéž vody je při produkci masa vyžadováno mnohonásobně více a víme všichni, že zdrojů pitné vody ubývá.
Vegetariánství a ekonomika
Chov hospodářských zvířat, zpracování jejich mrtvých těl na potravinové výrobky, jejich následné uskladňování v mrazících a chladících boxech, transport a distribuce, to vše je velice neekonomické, což si právě vegetariánky a vegetariáni dobře uvědomují. Vždyť většina energie z potravin, kterou zvířata zkonzumují, se mění v nejedlou část, jako jsou kosti, šlachy či srst, nebo se v podobě tepla ztrácí při pohybu a dýchání. V důsledku takto neekonomického jednání pohltí současné živočišné zemědělství a potravinářství miliardy litrů ropy. I zde tedy vegetariánství pomáhá.
Na ploše dvou hektarů pole či zahrady se uživí jeden člověk konzumující maso, ale na stejném pozemku se uživí přibližně 14 vegetariánů. A přitom podle organizace spojených národů na světě umírá každoročně téměř 6 milionů dětí na následky hladu a podvýživy.
