Určitě si také ještě pamatujete na píchačky, které byly první technickou vychytávkou, která zaměstnavatelům umožňovala přehledně a snadno evidovat docházku. Docházkový systém se za tu dobu značně změnil – jak šel čas s píchačkami a co je nahradilo?
První krůčky
Evidence docházky byla pro zaměstnavatele důležitá a nezbytná prostě vždy. Z minulých století se ale příliš záznamů o tom, jak se docházka evidovala, nezachovalo. Ve 2. polovině 19. století se začaly objevovat první docházkové hodiny. Bylo to ale dost nedokonalé zařízení, které se příliš neprosadilo.
Roku 1890 si nechal patentovat americký klenotník Willard Le Grand Bunda vynález – mechanické docházkové hodiny – takzvané píchačky. Každý zaměstnanec měl přiděleno své číslo a papírový štítek. Přístroj měl číselník, tím zaměstnanec otočil a svůj štítek si orazil. Docházkové hodiny propichovaly do nich vsunutý papír – proto se přístroji začalo říkat píchačka.
Další krok vpřed
V první polovině 20. století se systém mechanických docházkových hodin zdokonalil. Jednoduché hodiny s otočným číselníkem nahradily postupně složitější analogové docházkové hodiny. Při použití děrných štítků evidovaly hodiny docházku a začaly usnadňovat i výpočty mezd. Jenže lidé jsou koumáci a brzy přišli na to, že se dá snadno podvádět – způsobem zasunutí štítku do pícháček nebo manipulací s ciferníkem hodin.
Zdokonalování systému až po současnost
Docházkový systém se začal postupně víc a víc zdokonalovat. V 80. letech 20. století se objevily lepší digitální hodiny a podniky na ně začaly postupně přecházet. V té době ovšem docházelo k rychlému vývoji moderních technologií, a tak už v 90. letech začaly digitální hodiny nahrazovat elektronické docházkové terminály.
Evidence docházky se ze začátku zaznamenávala pomocí čárových kódů – každý zaměstnanec měl svou kartičku s originálním čárovým kódem a pomocí něho se evidoval. Čárové kódy doplnily postupně kartičky s magnetickými proužky, začaly se objevovat čipy a čipové karty – ty fungují dodnes. Postupně je ale nahrazují zase jiné vymoženosti – biometrické docházkové systémy. Biometrie je velmi rychle se rozvíjející obor, za pomoci jí stačí k identifikaci otisk prstu, oka nebo obličeje.
V budoucnu můžeme očekávat, že čipové docházkové systémy plně nahradí ty biometrické.
