Moje práce animátorky a barmanky ve Španělsku

Redakce doporučuje

Jak zabalit křehké věci a elektroniku před stěhováním v Praze

Balení skleniček, televize nebo oblíbeného porcelánu má společný cíl:...

Hledáte originální dárek? Stačí dětský obrázek nebo ručně psaný vzkaz

Koupit dárek, který neskončí zaprášený v šuplíku, bývá čím...

Exkluzivní cvičení v srdci metropole nabízí svobodu privátního fitness

Moderní životní styl si žádá řešení, která neplýtvají časem...

Jak vybrat úpravu vody podle toho, co chcete skutečně změnit

Při výběru filtru na vodu není nejlepší začínat konkrétním...

Bylo mi 19 let a měla jsem tříměsíční prázdniny. Rozhodla jsem se, že si vydělám pár korun a pojedu na tu dobu pracovat do zahraničí. Uměla jsem španělsky, ze španělštiny jsem dokonce maturovala, a odjela jsem pracovat do katalánského městečka Tossa de Mar jako animátorka a barmanka.Doma v Brně jsem se sbalila do jednoho kufru a malé příruční tašky a na tři měsíce odletěla z pražské Ruzyně vstříc dobrodružství.Byl začátek června a ve Španělsku bylo opravdu nádherně. Na letišti mě vítalo sluníčko a teplota kolem třiceti stupňů. Vyzvedla jsem si svůj kufr a nastoupila do autobusu, který mě odvezl až do hotelu, mého následujícího provizorního domova a práce v jednom.Ubytovala jsem se v pokoji pro zaměstnance hotelu, dala si sprchu a vydala se na prohlídku okolí. Schůzi ohledně rozdělení práce jsme měli až v sedm hodin po večeři a jelikož bylo chvilku po poledni, měla jsem dostatek času na zmapování okolí.Hned před hotelem byla pláž, o kterou se opíralo šumící azurově modré moře. Na pláži bylo několik palem a dva venkovní bary našeho hotelu, kde jsem následně také pracovala.Za hotelem vedla jedna z hlavních silnic s širokým chodníkem, u kterého bylo spoustu stánků, barů a kde se lidé scházeli a povídali si. Bylo těsně před sezónou, nicméně nějaký velký shon jsem nepozorovala.Prošla jsem si městečko, koupila si výbornou zmrzlinu a vrátila jsem se zpět do hotelu, abych mohla na večeři a na následnou úvodní schůzi zaměstnanců.K večeři bylo rizoto s kraby, vynikající, byla jsem nadšená.Schůze zaměstnanců proběhla ve velké společenské místnosti, ze které byl krásný výhled na moře. Dozvěděla jsem se, že budu mít na starosti jeden venkovní bar a animační programy, týden jedna práce a týden druhá. Víkendy budu pracovat jednou za čtrnáct dní v baru.

Lidé tam byli fajn, většina ze Španělska, z České republiky tam byl jeden kluk Kolína a já. Měla jsem štěstí, že jsem uměla španělsky a mohla se tak spřátelit téměř s kýmkoliv.Práce mě bavila, nikdo po nás nedupal a naším největším úkolem bylo starat se o to, aby se hosté bavili.V baru jsem pracovala denně od 18 hodin vždy tak do šesti do rána a většinou tam byla skvělá party. Animační programy pro mě byly odpočinkové a daly prostor mé kreativitě.

Za štěstím do zahraničí

Byla jsem ve Španělsku už dva měsíce, když několik pracovníků skončilo a přijela za ně náhrada.Přijel John, padli jsme si do oka hned na první schůzce. John mluvil španělsky jen malinko, byl narozený v Americe v New Orleans, ale žil v Německu. Bohužel ani jeden z těchto dvou jazyků mi zatím nikterak nepřirostl, a tudíž jsme se nedostali k žádnému většímu tématu. Ono za ten měsíc na to nebyl ani moc čas…Zamilovala jsem se až po uši a on taky. Na konci srpna jsem odjížděla do Brna se slzami v očích. John zůstával ve Španělsku do konce září a pak se měl vrátit zpět do Berlína.V průběhu září jsme si neustále psali, chtěli jsme být spolu (sms v angličtině jsem si dokázala pomocí slovníku krásně přeložit). John se rozhodl, že se nebude vracet zpět do Berlína, ale že za mnou přijede do Brna a nastoupíme společně do jazykové školy, abychom si bez problémů rozuměli.Já nastoupila už v polovině září, vzali mě do jazykové školy PELICAN na pomaturitní studium němčiny v Brně, ke kterému jsem měla ještě kurz angličtiny. Těšila jsem se, až přijede John, a ve škole jsem mu už domluvila kurz španělštiny pro veřejnost, který bude vyučován v angličtině.

A jak to bylo dál?

John přiletěl do Prahy, kam jsem pro něj nadšeně jela a přivezla ho do mého rodného Brna. Byli jsme šťastní.Nerozešli jsme se, naopak. Našli jsme si společné bydlení a rozhodli se zůstat v Brně.John si ke kurzu angličtiny přidal ještě kurz češtiny pro cizince a já po roce na pomaturitním studiu jazyků v Brně mluvila anglicky i německy opravdu skvěle.Uběhlo už pět let od mého výletu do Španělska na prodloužené prázdniny. Potkala jsem tam nejlepšího chlapa svého života, naučila se díky němu u PELICANA skvěle další dva jazyky, vzali jsme se a narodila se nám krásná holčička, které jsou nyní tři roky.Jsme vícejazyčná rodina a naše dítě již nyní mluví anglicky i česky. Jedním jazykem se mnou, druhým s tatínkem. Další dcera je na cestě, my jsme šťastní a těšíme se na naši společnou budoucnost.

euro