Bylo mi 19 let a měla jsem tříměsíční prázdniny. Rozhodla jsem se, že si vydělám pár korun a pojedu na tu dobu pracovat do zahraničí. Uměla jsem španělsky, ze španělštiny jsem dokonce maturovala, a odjela jsem pracovat do katalánského městečka Tossa de Mar jako animátorka a barmanka.Doma v Brně jsem se sbalila do jednoho kufru a malé příruční tašky a na tři měsíce odletěla z pražské Ruzyně vstříc dobrodružství.Byl začátek června a ve Španělsku bylo opravdu nádherně. Na letišti mě vítalo sluníčko a teplota kolem třiceti stupňů. Vyzvedla jsem si svůj kufr a nastoupila do autobusu, který mě odvezl až do hotelu, mého následujícího provizorního domova a práce v jednom.Ubytovala jsem se v pokoji pro zaměstnance hotelu, dala si sprchu a vydala se na prohlídku okolí. Schůzi ohledně rozdělení práce jsme měli až v sedm hodin po večeři a jelikož bylo chvilku po poledni, měla jsem dostatek času na zmapování okolí.Hned před hotelem byla pláž, o kterou se opíralo šumící azurově modré moře. Na pláži bylo několik palem a dva venkovní bary našeho hotelu, kde jsem následně také pracovala.Za hotelem vedla jedna z hlavních silnic s širokým chodníkem, u kterého bylo spoustu stánků, barů a kde se lidé scházeli a povídali si. Bylo těsně před sezónou, nicméně nějaký velký shon jsem nepozorovala.Prošla jsem si městečko, koupila si výbornou zmrzlinu a vrátila jsem se zpět do hotelu, abych mohla na večeři a na následnou úvodní schůzi zaměstnanců.K večeři bylo rizoto s kraby, vynikající, byla jsem nadšená.Schůze zaměstnanců proběhla ve velké společenské místnosti, ze které byl krásný výhled na moře. Dozvěděla jsem se, že budu mít na starosti jeden venkovní bar a animační programy, týden jedna práce a týden druhá. Víkendy budu pracovat jednou za čtrnáct dní v baru.

Lidé tam byli fajn, většina ze Španělska, z České republiky tam byl jeden kluk Kolína a já. Měla jsem štěstí, že jsem uměla španělsky a mohla se tak spřátelit téměř s kýmkoliv.Práce mě bavila, nikdo po nás nedupal a naším největším úkolem bylo starat se o to, aby se hosté bavili.V baru jsem pracovala denně od 18 hodin vždy tak do šesti do rána a většinou tam byla skvělá party. Animační programy pro mě byly odpočinkové a daly prostor mé kreativitě.

Za štěstím do zahraničí

Byla jsem ve Španělsku už dva měsíce, když několik pracovníků skončilo a přijela za ně náhrada.Přijel John, padli jsme si do oka hned na první schůzce. John mluvil španělsky jen malinko, byl narozený v Americe v New Orleans, ale žil v Německu. Bohužel ani jeden z těchto dvou jazyků mi zatím nikterak nepřirostl, a tudíž jsme se nedostali k žádnému většímu tématu. Ono za ten měsíc na to nebyl ani moc čas…Zamilovala jsem se až po uši a on taky. Na konci srpna jsem odjížděla do Brna se slzami v očích. John zůstával ve Španělsku do konce září a pak se měl vrátit zpět do Berlína.V průběhu září jsme si neustále psali, chtěli jsme být spolu (sms v angličtině jsem si dokázala pomocí slovníku krásně přeložit). John se rozhodl, že se nebude vracet zpět do Berlína, ale že za mnou přijede do Brna a nastoupíme společně do jazykové školy, abychom si bez problémů rozuměli.Já nastoupila už v polovině září, vzali mě do jazykové školy PELICAN na pomaturitní studium němčiny v Brně, ke kterému jsem měla ještě kurz angličtiny. Těšila jsem se, až přijede John, a ve škole jsem mu už domluvila kurz španělštiny pro veřejnost, který bude vyučován v angličtině.

A jak to bylo dál?

John přiletěl do Prahy, kam jsem pro něj nadšeně jela a přivezla ho do mého rodného Brna. Byli jsme šťastní.Nerozešli jsme se, naopak. Našli jsme si společné bydlení a rozhodli se zůstat v Brně.John si ke kurzu angličtiny přidal ještě kurz češtiny pro cizince a já po roce na pomaturitním studiu jazyků v Brně mluvila anglicky i německy opravdu skvěle.Uběhlo už pět let od mého výletu do Španělska na prodloužené prázdniny. Potkala jsem tam nejlepšího chlapa svého života, naučila se díky němu u PELICANA skvěle další dva jazyky, vzali jsme se a narodila se nám krásná holčička, které jsou nyní tři roky.Jsme vícejazyčná rodina a naše dítě již nyní mluví anglicky i česky. Jedním jazykem se mnou, druhým s tatínkem. Další dcera je na cestě, my jsme šťastní a těšíme se na naši společnou budoucnost.

https://svetdnes.cz/wp-content/uploads/pelikán-titulka.jpghttps://svetdnes.cz/wp-content/uploads/pelikán-titulka-150x150.jpgPR-leadersCestováníZprávyBylo mi 19 let a měla jsem tříměsíční prázdniny. Rozhodla jsem se, že si vydělám pár korun a pojedu na tu dobu pracovat do zahraničí. Uměla jsem španělsky, ze španělštiny jsem dokonce maturovala, a odjela jsem pracovat do katalánského městečka Tossa de Mar jako animátorka a barmanka.Doma v Brně jsem...Svět Dnes, zprávy z vašeho kraje. Svět Dnes vám přináší zprávy z vašeho kraje, České republiky a celého světa.
Svět Dnes na Facebooku
  • 24
    Shares